Zwiesel je malé město s necelými 10 000 obyvateli, které se nachází na soutoku řek Großer a Kleiner Regen v Bavorském lese na jihovýchodě Německa. Je rovněž bývalým hornickým městem proslulým také výrobou skla.
Obsah článku
Historie města Zwiesel
Název Zwiesel má původ ve významu „rozcestí“ a v tomto případě rozcestí odkazuje na soutok dvou řek nebo na obě místa, kde se ve středověku křížily dvě hlavní obchodní cesty. První skutečná zmínka o Zwieselu pochází ze 13. století, ale předpokládá se, že hledači zlata v této oblasti působili již dříve. V následujícím století získalo město právo pořádat trh, což byl v té době důležitý krok pro obchodní úspěch osady.
Obchodníci do městečka přiváželi na prodej sůl a také chmel, což vedlo k rozvoji pivovarnictví. Stejně jako v jiných městech Bavorského lesa byla i ve Zwieselu významnou činností sklářská výroba, jejíž počátky sahají až do 15. století.
Dnes je Zwiesel známý jako „Glasstadt“ tedy město skla a v tomto odvětví stále zaměstnává 800 místních obyvatel.
Tradice výroby skla proslavila Zwiesel po celém světě
V dávných dobách se sklo dodávalo do šlechtických domů v Evropě a výroba pokračuje dodnes.
„Jemné sklo a dřevo jsou pýchou Zwieselu„. Tato slova vyjadřují myšlenky obyvatel Zwieselu od 15. Století. I když se k ní mezitím připojilo mnoho dalších průmyslových odvětví, dřevo a sklo zůstávají se Zwieselem a regionem úzce spjaty. A to se nezmění ani v budoucnu.
Kultura a turismus
Sklářská technická škola Zwiesel
Glasfachschule Zwiesel je nejstarší a největší technickou školou v Německu a těší se mezinárodnímu renomé jako centrum excelence v oblasti skla. Glasfachschule Zwiesel jako státní odborné vzdělávací středisko pro skláře nabízí širokou škálu vzdělávacích a doškolovacích kurzů pro všechny, kteří pracují kreativně a tvořivě, kteří se chtějí vyučit sklářskému řemeslu nebo průmyslovému povolání nebo se chtějí dále vzdělávat v oblasti techniky.
Sklářské muzeum ve Zwieselu
Vedle témat historie města, dřeva, flóry a fauny Bavorského lesa je zde velmi živě prezentováno téma sklářského umění, které je pro Zwiesel nepostradatelné, a to formou stálých expozic a interaktivních médií. Návštěvníci se dozvědí mnoho informací o tradičním sklářském procesu, od potřebných surovin přes technické a řemeslné postupy při výrobě skla až po prezentaci hotových mistrovských děl. Unikátní je také s láskou vybudovaná miniaturní sklářská vesnice, kterou si zde můžete prohlédnout.
Pouť svaté Anny
Jednou ročně, vždy koncem září, se koná přeshraniční pouť ke kapli sv. Anny. Pouť začíná brzy ráno v katolickém farním kostele svatého Mikuláše ve Zwieselu. Spolu s farářem jdou věřící po krásných lesních a lučních cestách přes česko-německou hranici ke kapli svaté Anny v Železné Rudě.
Trasa je dlouhá 16 kilometrů a neobsahuje žádná výrazná stoupání. Doba chůze se dvěma malými přestávkami u Theresienthalské sklářské kaple a u mostu Deffernik ve Zwieselerwaldhausu trvá asi 5 hodin. Trasu si můžete zkrátit také jízdou lesní železnicí do Bayerisch Eisensteinu. Z nádraží Bayerisch Eisenstein ke kostelu Maria Hilf v Železné Rudě dojdete pěšky asi za hodinu. Ke kapli sv. Anny na strmém kopci Hüttenberg v obci Mark Eisenstein je to pak dalších 30 minut. V Železné Rudě se k poutnímu procesí připojuje český kněz.
V cíli poutě bude sloužena mše svatá pod širým nebem s hudebním doprovodem.
Rauhnächte
Přesněji řečeno, Rauhnächte jsou zimní noci, kdy se v dřívějších dobách pálilo kadidlo. Mezitím se však takto označuje i dvanáct nocí mezi 24. prosincem a Zjevením Páně. Toto období je přechodným obdobím. Podle starých tradic v tomto období řádili zlověstní duchové, čarodějnice a skřeti a lidé žili ve strachu. Aby lidé zklidnili divoké řádění zlých bytostí a odvrátili zlo, museli se chovat slušně, zároveň používali nejrůznější rituály a především se je snažili odehnat velkým hlukem. Ze starých tradic se v celém Bavorsku vyvinul rozšířený zvyk. Na mnoha místech se ulicemi a uličkami promenádují čarodějnice a takzvané Schraz’ln a Perchten v děsivých maskách.
