Ve Spolkové republice Německo (SRN) je státním jazykem němčina. Němčina je germánský jazyk. Germánské jazyky patří do velké skupiny indoevropských jazyků. Je jich na sto padesát a odhaduje se, že jimi hovoří kolem dvou miliard lidí na všech světadílech.
Obsah článku
Germánské jazyky v kontextu Evropy
V současné Evropě se mluví několika desítkami jazyků, z nichž však většina má společný základ. Většina evropských jazykových skupin – germánská, slovanská (včetně češtiny), románská, keltská a baltská – pochází z jediného indoevropského prajazyka. Stejný původ mají i latina, řečtina a albánština, které nepatří do žádné skupiny, některé asijské jazyky a také například romština.
Používání němčiny
V Německu je státním jazykem němčina. Kromě SRN se německy mluví v Rakousku (jediný státní jazyk) a v Lichtenštejnsku, němčina je dále jedním ze státních jazyků ve Švýcarsku a v Lucembursku. Německy mluví německé národnostní enklávy na celém světě. Odhaduje se, že coby mateřský jazyk má němčinu asi sto milionů lidí. Spisovná němčina na území Německa zahrnuje množství dialektů, které se územně liší.
Germánské jazyky
západogermánské jazyky | severogermánské jazyky (skandinávské jazyky) | |
hornoněmecké jazyky | východní severogermánské jazyky | |
němčina | švédština | |
středoněmčina | dánština | |
západní středoněmčina | starogotlandština | |
falčtin | západní severogermánské jazyky | |
lucemburština | norština | |
pensylvánská němčina | faerština | |
východní středoněmčina | islandština | |
hornoněmčina | nornština – mrtvý jazyk | |
alemánština | východogermánské jazyky | |
rakousko-bavorština | burgundština | |
severohornoněmčina | gótština | |
jidiš | krymská gótština | |
vilamovština | vandalština | |
dolnoněmecko-dolnofrancké jazyky | anglofríské jazyky | |
dolnofrancké jazyky | anglické jazyky | |
nizozemština | angličtina | |
afrikánština | skotština | |
dolnoněmčina | yolština | |
fríština |
Všichni jsme „jednoho rodu“
Společný jazykový základ prozrazuje, že Evropané a národy Přední Asie kdysi tvořili jeden národ mluvící jedním prajazykem, kterému se říká indoevropský. Vědci však dosud nejsou jednotní v názoru, kde tento národ žil, ani kdy se rozešel do různých koutů Eurasie, aby se postupně rozčlenil v množství odlišných národů mluvících stále vzdálenější řečí. Převládá mínění, že pravlastí „Indoevropanů“ byl Blízký východ, podle některých vědců to však mohlo být také jižní Rusko nebo jihovýchodní Evropa.
Ilustrační foto: sxc.hu