Lipsko je půlmilionové město ve spolkové zemi Svobodný stát Sasko. Svět zná Lipsko především jako dějiště tak zvané bitvy národů, jako místo konání tradičních veletrhů, ale rovněž jako město s velkou hudební tradicí či sídlo druhé nejstarší německé univerzity. Novodobá historie Lipsko spojuje s demonstracemi na podzim roku 1989, které přispěly nejen k „pádu berlínské zdi“, ale ke zhroucení celého komunistického systému.
Obsah článku
Lipsko: Dávná obchodní křižovatka
Lipsko (Leipzig) vzniklo na křižovatce dvou historických obchodních cest Via regia a Via imperia a poprvé bylo zmíněno ve 12. století. Jako místo častých obchodů
obdrželo o tři sta let později privilegium pořádat trhy a stalo se významným obchodním centrem střední Evropy. Obchodní veletrhy se konají v dynamicky se rozvíjejícím městě dodnes. Půlmiliónové Lipsko spojuje s Drážďany dálnice a železniční trať, vystavěná již v letech 1838 až 1839.
Lipsko: Památky
K historickým památkám patří Bavorské nádraží, stejně jako impozantní budova hlavní železniční stanice otevřené v roce 1915, která se řadí k největším na světě a po rekonstrukci se proměnila také v jednu z hektických nákupních tepen. Další z nich je například pasáž Mädler.
Spisovatel J. W. Goethe strávil mnoho hodin ve zdejší sklepní hospodě Auerbachs Keller a lokál jej inspiroval natolik, že se promítl do jeho Fausta.
Nejdelší část života prožil v Lipsku J. S. Bach, který zde také zde zemřel. Působil v kostele svatého Tomáše, kde je pohřben. Hned naproti najdeme dveře do Bachova muzea, kde se pravidelně pořádají koncerty.
K dalším pamětihodnostem patří:
- kostel svatého Mikuláše,
- budovy staré burzy,
- stará a nová radnice,
- německá knihovna,
- opera
- nebo dům, ve kterém žil a skonal skladatel Felix Mendelssohn Bartholdy.
Památník bitvy národů
Významnou a turisty hojně navštěvovanou památkou je monument bitvy u Lipska, který se tyčí jižně od středu města ve čtvrti Probstheida. Bitva u Lipska, nazývaná také bitvou národů, se strhla v roce 1813 na celkem proti sobě stálo víc než půl milionu vojáků. Pomník Bitvy národů (Völkerschlachtdenkmal), dokončený v roce 1913, je jedním z atributů Lipska. Na vrcholu pomníku je vyhlídková plocha, odkud lze přehlédnout podstatnou část města.
Poválečná historie
V roce 1944 bylo Lipsko více než z poloviny vybombardováno. Zničena byla mimo jiné Grafická čtvrť (Graphisches Viertel), kde byly soustředěny četné vydavatelské domy, které z předválečnéhzo Lipska tvořily nakladatelskou „velmoc“.
Na základě jaltské konference připadlo Lipsko sovětské okupační zóně. Po vzniku Německé demokratické republiky byla zničená místa nahrazena socialistickou výstavbou, která ovšem měla v německém pojetí méně dekorativní ráz, než jak známe z poválečné výstavby ve stylu „sorela“ u nás.
Od roku 1988, kdy v celém socialistické sektoru „pukaly ledy“, se v Lipsku konaly mohutné demonstrace. Posilovaly protikomunistický odpor a vytvářely příznivé klima, které vyvrcholilo pádem berlínské zdi a potažmo celého komunistického režimu ve východním Německu.
Lipsko: Veletržní tradice
I za komunistické éry byla naštěstí zachována tradice lipských jarních veletrhů, která má kontinuitu od roku 1920. Po sjednocení Německa došlo k rozšíření lipských veletrhů, v současné době se jich ve městě koná na třicet (odborných a určených pro veřejnost – spotřebitele). K veletržním účelům byl postaven rozsáhlý a moderní nový areál.
Okolí Lipska
Krajina kolem Lipska není příliš atraktivní. Lipsko leží v rovině Severoněmecké nížiny. Stékají se zde ovšem tři řeky (Weißer Elster, Pleiße a Parthe), jejichž partie krajinu ozvláštňují. Okolí Lipska poznamenala těžba hnědého uhlí. Bývalé povrchové lomy jsou zavodňovány, což ráz krajiny také změnilo k lepšímu.
Foto: Lipsko, památník bitvy národů (sxc.hu)
