Poprvé se Hoyerswerda objevuje v historických listinách už v roce 1268. V roce 1371 ji císař Karel IV. povýšil na tržiště, kde si lidé mohli zvolit vlastní radu. Toto právo jim udělil baron von Duba. V roce 1705 daroval saský kurfiřt August Silný Hoyerswerdu Kateřině z Těšína. Ta byla v městečku významnou osobou.
Obsah článku
Vítejte v Hoyerswerdě
Historie města Hoyerswerda v Sasku sahá až do raného středověku. Tuto část raného období si dodnes zachovává v mnoha stavbách a památkách. Díky historii těžby uhlí a výroby elektřiny, která podporuje hospodářství, nemá Hoyerswerda problém najít způsoby, jak oslavit dobrý život. Právě zde si můžete vychutnat to nejlepší ze středověkého umění a moderních vymožeností zároveň.
Při cestě městem vás bude nutit k návštěvě řada zajímavostí. Určitě vás zaujme třípatrový zámek neboli palác, který pochází ze 13. století. Nyní slouží jako muzeum a je krásnou ukázkou renesančního stylu, který byl později použit při jeho obnově.
Pokud se potřebujete dozvědět více o hornické historii Hoyerswerdy, určitě musíte navštívit Senftenberg v malebném údolí Schwarze Elster. V tomto malebném kraji u Senftenberských jezer se nachází asi 17 pláží a přírodní rezervace.
Pruští útočníci ve městě
Po Vídeňském kongresu v roce 1815 připadla Hoyerswerda Prusku. V roce 1825 se stala součástí Slezska. V roce 1873 železnice otevřela přístup místním obyvatelům do dalších částí země. To přineslo hospodářskou prosperitu. Byla zde postavena velká opravárenská dílna a v roce 1912 založili Lužičtí Srbové v Hoyerswerdě organizaci s názvem „Domowina“. V roce 1945 byla velká část Hoyerswerdy zničena, protože byla vojenskou pevností německé armády. Invazní vojska Rudé armády část města zapálila.
V roce 1955 se v blízkosti města rozvinul hnědouhelný průmysl. Byly zde postaveny domy pro rodiny lidí pracujících v tomto průmyslu. Od roku 1957 potřeba bydlení ještě vzrostla. Byly postaveny první velké bytové domy. Celkem bylo postaveno deset obytných komplexů, které vytvořily bydlení pro desítky tisíc lidí. V roce 1981 dosáhl počet obyvatel města svého maxima, 71 124 osob. V této době měla Hoyerswerda nejvyšší porodnost v NDR. V roce 1990 se bývalá pruská provincie Dolní Sasko na základě lidového hlasování rozhodla přejít ke Svobodnému státu Sasko.
Jaká místa navštívit?
Krabatowy młyn
Legendární postava lužickosrbského kouzelníka Krabata je známá z knih Otfrieda Preußlera a Jurije Brězana a také z filmových zpracování. Říká se, že Krabat se naučil kouzlit v Černém mlýně Schwarzkollm v Koselbruchu od legendárního Černého mlynáře. Na počátku 90. let 20. století se na Schwarzkollm vydali četní návštěvníci, zejména ze starých spolkových zemí. Příběh o Krabatovi znali z vyučování a chtěli vidět Černý mlýn. V té době však na místě stála jen stará stodola.
Lužické lázně
Lužické lázně jsou atraktivní a známé i daleko za hranicemi města. Nabízí zábavu pro malé i velké, a to nemluvě o atraktivní restauraci. Lužické lázně Hoyerswerda nabízejí zábavu ve vodě i hry, zábavu a odpočinek na souši a jsou vhodnou adresou pro návštěvníky od 0 do (nejméně) 99 let. Jezírko s lanovkou se nachází přímo za Lužickými horami.
ZOO
Zoologická zahrada má pro obyvatele Hoyerswerdy zvláštní význam. V 50. letech 20. století ji postavili sami obyvatelé Hoyerswerdy. Původně měl být v bývalé zámecké zahradě vybudován pouze malý výběh pro zvířata. Nadšení tehdejších mladých lidí z Hoyerswerdy, kteří nebyli zhýčkaní možnostmi trávení volného času, se však nedalo zastavit. Již v roce 1959 Hoyerswerda oslavovala otevření zoologické zahrady.
Muzeum počítačů
Historie muzea se začala psát v roce 1995, kdy byl Konrad Zuse jmenován čestným občanem města Hoyerswerda. V té době byla na jeho počest uspořádána výstava o vývoji výpočetní techniky.
Sbírka v novém domě odráží revoluční vývoj informačních technologií ve 20. století. Zaměřuje se na tvůrčí úspěchy otce počítače Konrada Zuseho. Mezi výjimečné exponáty sbírky patří bezpochyby jím vyvinuté plně funkční programovatelné a volně programovatelné počítací stroje, originální písemné materiály a také jeho umělecká díla, neboť Zuse byl také výtvarníkem.