Německé město Coburg najdeme v Bavorsku. Město je dokonce rozděleno na dvanáct městských částí. Bylo po staletí sídlem vévodů a místem, kde se scházela šlechta.
Obsah článku
Rückertova kašna
Tam, kde se Rückertstrasse setkává se Steingasse, najdeme Rückertovu kašnu. Je to přímo naproti zámku Ehrenburg. Byla postavena ze dřeva v roce 1259. Tehdy se nazývala Klášterní kašna, později se přechodně jmenovala Zámecká kašna. V roce 1680 byla přestavěna kamenem a byl postaven sloup kašny, který existuje dodnes. Rückertova kašna byla důležitou součástí zásobování vodou, protože rozváděla vodu do ostatních fontán ve městě systémem potrubí. Na sloupu uprostřed fontány s pitnou vodou je vytvořena plastika, která znázorňuje patrona Coburgu, sv. Mořice. Od kašny vidíme na kostel sv. Mořice.
Zámek Ehrenburg
Zámek je působivý svou novogotickou venkovní fasádou. Vévoda Johann Ernst von Sachsen-Coburg (1521–1553) nechal v letech 1543–1547 postavit zámek Ehrenburg na místě zrušeného františkánského kláštera. Vzhledem k tomu, že komplex byl postaven bez nucených prací, císař Karel V. prý budovu nazval Ehrenburg. V roce 1690 byl rozšířen na barokní trojkřídlý komplex. Z této doby pochází zámecký kostel a obří sál s 28 impozantními postavami z atlasu. Zámek, který po staletí sloužil jako městská rezidence coburských vévodů, získal svou dnešní podobu až v 19. století. Návrhů se ujal pruský architekt Karl Friedrich Schinkel. Obývací a společenské místnosti, velkolepě zařízené v empírovém stylu, dávají návštěvníkům autentický dojem z této doby. Ložnice, kterou používala královna Viktorie, manželka prince Alberta, připomíná její časté návštěvy v Coburgu.
Hrad Callenberg
Hrad Callenberg se tyčí na zalesněném kopci, asi šest kilometrů severozápadně od města. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1231. Od roku 1826 je ve vlastnictví vévodské rodiny Saxe-Coburg a Gotha. Do roku 1945 jej obýval poslední vládnoucí vévoda Carl Eduard. V roce 1932 se jeho nejstarší dcera Sibylla zasnoubila se švédským korunním princem Gustavem Adolfem. V roce 1982 koupil nemovitost princ Andreas ze Saxe-Coburg a Gotha. Vlastní umělecká sbírka ukazuje významné portréty rodiny Saxe-Coburg a Gotha. Najdeme zde cenný nábytek, porcelán, výběr zbraní či stolní hodiny. V jednom křídle sídlí Německé střelecké muzeum.
Nejstarší kamenný dům
Stavba byla postavena ve 13. století, ve stylu pozdně románské světské architektury. Přesná data však již nejsou známa. Průčelí zdobí mohutný stupňovitý štít. Rozpoznatelné jsou i typické gotické formy budovy.
Albrechtova fontána
Albrechtova fontána je jednou z nejstarších fontán v centru Coburgu. Jako jedna z prvních kašen byla postavena v roce 1259 v tehdejším klášteře a zůstala nezměněna. Osmiboká kašna má uprostřed sloup se čtyřmi maskami lva, v jejichž ústech jsou uchyceny trubice na vodu. Na sloupu kašny je také umístěn lev s erbem. Jsou na něm vyobrazeny erby Saska a Waldecku, na památku sňatku vévody Johanna Ernsta s Charlottou Johannou von Waldeck-Wildungen. Kašna je pojmenována po vévodovi Albrechtovi Sasko-Coburgském.
Muzeum vykopávek
Při stavbě budovy úřadu Coburgu byl odkryt hřbitov sv. Mořice a základní zdi bývalé kaple saalfeldských benediktinů. Výsledky vykopávek jsou prezentovány v muzeu, které bylo otevřeno v roce 1994. Malé archeologické muzeum ukazuje stavební historii a dokumentaci výkopů východního hřbitova, nalezené předměty a rekonstrukční výkres areálu. Najdeme zde základy kaple středověkého benediktinského převorství v Coburgu, která byla zbořena v roce 1827, hroby z období vrcholného středověku, části středověkého městského opevnění. Dále je zde středověká a raně novověká keramika, hračky, potřeby pro domácnost, šperky a mince.
Kostel sv. Mořice
Městský kostel sv. Mořice se tyčí vysoko nad střechami domů na hřbitově uprostřed středověkého centra města. Po staletí byl centrem evangelické zemské církve a pohřebištěm saských vévodů. Jeho počátky sahají k románské bazilice ze 13. století. Se stavbou dnešního kostela se však začalo asi až o 200 let později. Sv. Mořic je nejstarší a největší kostel v Coburgu. Martin Luther zde kázal sedmkrát během velikonočního týdne, a to roku 1530. Zvláštností kostela je 13 metrů vysoká alabastrová hrobka, kterou nechal vévoda Johann Casimir postavit pro své rodiče v roce 1598. Je to jedna z nejkrásnějších renesančních hrobek v Německu. Od dubna 2014, do března 2016 probíhala v kostele rekonstrukce.
