Rujána, ostrov s křídovými útesy, se nachází v Baltském moři. Ostrov, který je častým cílem milovníků dovolené u moře, má zajímavou historii. Není spojena jen s gigantickou stavbou lázeňského komplexu z doby nacistického Německa. Na Rujáně se nacházela i slovanská pevnost. I tyto zajímavosti, vedle přírodních krás, mohou návštěvníci Rujány poznat.
Obsah článku
Rujána: Dovolená na ostrově
Rujána (Rügen), největší německý ostrov, se rozkládá v Baltském moři v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Rujána měří 52 kilometry od jihu k severu a 41 kilometr od východu k západu. S pevninou je Rujána spojena hrází, po níž vede železnice. Na Rujanu se lze dostat také trajektem (z Německa a ze Švédska).
- Rujána má asi 77 tisíc stálých obyvatel. Převážně se živí rybolovem a zemědělskou výrobou. Značná část příjmu plyne z turismu.
- Na Rujáně jsou písečné pláže, zátoky, duny. Turisté mohou provozovat vodní sporty, podnikat výlety. Turistická infrastruktura je dobrá.
- Dovolenou na Rujáně mohou strávit lidé všech nároků a příjmových skupin – od bydlení v kempu, v turistických ubytovnách, přes penziony, priváty až po dražší hotely.
Slovanská pevnost a hitlerovské středisko
-
Slovanský bůh na Rujáně
Na nejzazším výběžku Rujany – mysu Arkona – stojí v současné době dva majáky. Ve 12. století se zde nacházela mohutná slovanská pevnost. Moře ji omývalo ze tří stran. Tam, kde byla spojena s pevninou, ji chránil až čtyři metry vysoký násep. Chránil deset metrů vysokou, rudě natřenou čtvercovou stavbu uprostřed pevnosti – chrám slovanského Svantovíta, boha přírodní plodivé sily, dárce úrody, bojovného a mocného vítěze. Do pevnosti měl přístup jen kněz a tři stovky jezdců. O svatodušních svátcích roku 1168 Arkonu oblehla vojska dánského krále Waldemara. Hořícími šípy se jim podařilo zapálit pevnost i Svantovítův chrám. Arkona padla do rukou Dánů, kteří rozsekali sochu boha a její dřevo použili na oheň pod vítěznou hostinou. Sedm velkých beden s chrámovým pokladem Dánové odvezli a všichni slovanští obyvatelé Arkony byli pokřtěni.
- Nyní jsou slovanské sídliště i chrám předmětem výzkumu německých archeologů. Pomohou přesně rekonstruovat život Slovanů na území dnešního Německa.
-
Prora: Nacistické rekreační centrum
Velkou raritou na Rujaně je gigantická stavba, středisko oddychu původně určené nacisty pro 20 tisíc rekreantů – Prora. Osm bloků obrovských budov schovaných za hradbou stromů se táhne podél 4,5 kilometru dlouhé pláže. Vytvářejí tak dlouhou železobetonovou kolonádu s jednotvárnými fasádami. Vedle olympijského stadiónu v Berlíně je lázeňský komplex na Rujáně, navržený v roce 1935, posledním svědkem nacistické architektury. Projekt byl mnohem rozsáhlejší, stavba však byla kvůli důležitějším věcem v prvních hodinách války v roce 1939 zastavena. Po válce začali Sověti komplex demontovat, poté i pomocí dynamitu. Bez úspěchu, materiál byl odolný. Prora přešla pod východoněmeckou armádu, která v ní zadržovala mladé muže, kteří odmítali sloužit se zbraní v ruce. Čtyřicet let tam byl vstup pro veřejnost zakázán a neobjevovala se ani na mapách.
- Prora je sice považována ka stavební památku, ale její využití je sporadické. Z vlastnictví německého státu se dostala do soukromých rukou, ale majitelé se mění.
Foto: Lázeňský pavilon na Rujáně. (sxc)
