Berlín na dvě části, ale i Evropu na demokratickou a komunisty řízenou zónu rozdělovala „berlínská zeď“. Berlínská zeď měla zabránit nedovoleným útěkům obyvatel východní části Berlína do západní. Berlínská zeď byla vojensky střežena. Při jejím překonání bylo mnoho lidí na útěku zastřeleno. Proboření a následné stržení berlínské zdi bylo konečným a světově přijímaným symbolem pádu komunismu v Evropě.

Berlínská zeď rozdělovala město

Berlínská zeď (podle pravidel je možno psát s velkým i malým písmenem) byla 165 (z toho přímo v Berlíně 45) kilometrů dlouhá stěna vytvořena z betonových panelů, ostnatého drátu a různých bezpečnostních pásem,na každém metru sledovaná ostře ozbrojenými strážci a cvičenými psy. Jejím cílem byla – kromě zabránit

Zbytky berlínské zdi s pomníčky obětem

berlínským obyvatelům útěk do „kapitalistické“ (demokratické) části Berlína – rovněž demonstrace komunistické moci. Než pustit člověka na západ, raději ho zastřelit.

Nepropustná hranice

rozdělení Berlína na východní (sovětský sektor) a západní (americký sektor) došlo na základě Jaltské dohody po ukončení druhé světové války. Po vzniku Německé demokratické republiky (NDR)se sověty řízená část Berlína stala jejím hlavním městem. Z východní části Německa však lidé utíkali, a to zejména odborníci, inteligence. Jejich cesta nejčastěji vedla přes Berlín. I když ležel uprostřed komunistické zóny, na půdě západního sektoru Berlínu už byli uprchlíci pod ochranou západoněmeckou – výsostného území Spolkové republiky Německo (u nás zkratka NSR) a moc NDR se už na ně nevztahovala.

Získejte inspiraci pro zájezd či dovolenou v Německu. Zobrazení po kliknutí na tento odkaz ZDE!

V srpnu 1961 bylo proto z iniciativy nejvyššího sovětského představitele Chruščova a dalších představitelů členských států Varšavské smlouvy uzavřeno usnesení o nasazení vojenských sil na berlínskou hranici. Ostře ozbrojené silové jednotky NDR (vojsko, policie, hraniční stráž, tak zvaná milice) obsadily hranici, která byla bezprostředně vymezena ostnatým drátem, kterou bezprostředně nahradila betonová hráz sestavovaná z panelů.

Stavba berlínské zdi

Betonové panely berlínské zdi byly vysoké asi 3,6 metru. Zeď přiléhala k území západního Berlína. Před zdí na východní straně bylo ještě bezpečnostní pásmo (ve skutečnosti velmi nebezpečené), na některých místech s protitankovými zátarasy. Na dohled mezi sebou byly vysoké strážní věže s reflektory a ostře ozbrojenou stráží s psy cvičenými na zadržení osoby. S postupem času byla zeď a hlídané pásmo zdokonalovány. Byty v domech stojících na hranici byly prázdné, okna a dveře zabedněny či zazděny.

  • O počtu mrtvých – zastřelených při pokusu překonat berlínskou zeď, se vedou diskuse. Podle odhadů jich může být i víc než dvě stě.

Pád berlínské zdi

Demokratizační proces v bývalé NDR začal o něco dřív než u nás. Po televizním zveřejnění nejasného vyjádření jednoho z politických představitelů NDR, že se počítá s tím, že občané NDR budou moci kdekoliv překročit hranici na západ, došlo k spontánní občanské akci, při níž kapitulovala stráž a berlínská zeď začala být lidmi rozebírána.

Berlínská zeď není zapomenuta

  • Na různých místech Berlína byly malé části zdi zachovány – jako memento.
  • Návštěvníci Berlína se s historií zdi seznamují obvykle po prohlídce Braniborské brány.
  • Turisty je navštěvován také tak zvaný Checkpoint Charlie – místo povoleného přechodu, kde jsou novodobé dějiny připomínány všemi možnými prostředky (včetně pseudosovětskou-„dederonskou“  hraniční stráží).

Foto: Zbytky berlínské zdi s pomníčky obětem. (pl)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>